Autor: sb_user

Präsentation und Nachbereitungsworkshop in Chemnitz

Wieder in Chemnitz angekommen, trafen wir uns nach einigen Wochen um die Begegnung auszuwerten. Dazu schauten wir uns die Bilder an, die während der Begegnung entstanden waren. Dies weckte viele Erinnerungen in uns und im Anschluss tauschten wir uns intensiv darüber aus.

Gemeinsam bereiteten wir eine kleine Präsentation für die MitschülerInnen vor. Am 20. Dezember berichteten wir ihnen dann anhand der Bilder von unseren Erlebnissen. Sie waren sehr interessiert und stellten uns viele Fragen. Aber auch für uns war die Präsentation ein bewegender Moment, weil wir merkten, wie viel uns die Begegnung bedeutet und was wir dabei alles gelernt, erfahren und erlebt hatten.

Neděle

Poslední den jsme strávili prohlídkou Berlína. Navštívili jsme například památník Berlínské zdi nebo Berlínskou televizní věž, ze které jsme z výšky 203 m koukali na celý Berlín, jako by nám patřil. Pak jsme se již rozloučili s našimi německými protějšky a vydali se opět domů.

Myslím si, že nám projekt otevřel nové obzory, pomohl nám se na věci dívat trochu jinak, a hlavně nám zprostředkoval velmi zajímavý a nevšední zážitek.

Jakub Dvořák

Neděle

Celkově celý projekt hodnotím opravdu kladně. Dalo mi to spoustu vzpomínek a po celý život si s sebou jistě ponesu silné pocity, které mě celou dobu provázely.

Nejvíc se mi líbil výlet do Berlína a turnaj v ping pongu s Němci.

Letzter Tag – Sonntag

Nun war schon Sonntag, unser letzter Tag. Mit wenig Schlaf machten wir uns auf den Weg zum Bahnhof, um einen Zug nach Berlin erwischen zu können. Wir fuhren ungefähr eine Dreiviertelstunde bis Berlin und am Bahnhof trennten sich unsere Wege. Wir schafften unser Zeug in Schließfächer und trafen uns am Brandenburger Tor wieder. Während wir zum Fernsehturm liefen, bekamen wir eine Stadtführung vom tschechischen Lehrer. Dann besichtigten wir den Fernsehturm und danach trennten sich unsere Wege von uns und den tschechischen Schülern endgültig. Nachdem wir uns verabschiedet hatten, bekamen wir noch eine Stunde Freizeit und dann machten wir uns auf den Weg nach Hause.

Emma und Timea

Sobota

Česko-německá výprava středoškoláků uctila památku vězňů v Sachsenhausenu

Vyvrcholením našeho několikadenního snažení byla samotná prezentace v den výročí. Slavnostní události se zúčastnili potomci vězňů, zástupci různých organizací a přijel i pan Čoupek jakožto zástupce velvyslanectví ČR v Německu. Na závěr prezentací jsme si nachystali společný zpěv německé písně o naději ,,Von guten Mächten”. Následoval pietní akt u památníku věnovanému právě českým studentům.

Jakub Dvořák

Pátek

Práci na projektech jsem si užila. Všechny témata byla opravdu zajímavá a Němky byly skvělé a moc nám pomohly!

Dita Vysloužilová

Pátek

Témata našich projektů byla následující:

  • Čeští studenti v Sachsenhausenu

Jednalo se o jakýsi úvod do celé prezentace, v této části projektu byly důležité historické souvislosti a proč k uzavření vysokých škol v Česku vůbec došlo. Dále jsme se dozvěděli o vztazích mezi Němci a Čechy v táboře.

  • Sing Sing Boys

Mezi českými studenty vznikala silná přátelství a jedno z nich spojené s hudebním talentem vygradovalo k založení vězeňské kapely, která zpívala k potěšení spoluvězňů. Součástí této prezentace byl i krátký pohled do repertoáru uskupení v podobě zpěvu písně ,,Život je jen náhoda”.

  • Práce v cihelně – ,,Klinkenwerk”

Mezi nejtěžší práce v táboře bezpochyby patřila práce v cihelně. Tato část se zaměřila na osudy českých vězňů pracujících právě tam.

  • Masová vražda sovětských zajatců

Krom nelidského zacházejí s vězni došlo v Sachsenhausenu k velkému válečnému zločinu – – masové vraždě sovětských zajatců. Jednalo se o utajenou operaci táborových dozorců, ke které docházelo zpravidla v noci a na povrch vyplynula až při poválečných výpovědích.

  • Josef Čapek

Do tábora se dostal i český spisovatel a malíř Josef Čapek. Téma vypráví o jeho životě v táboře a o tom, jak se mu čeští studenti snažili co nejvíce pomoci.

  • Pašování soli

Jeden z českých vězňů se zhostil nebezpečného úkolu – ze svého pracovního místa pašoval sůl, kterou spoluvězni poté používali k léčebným účelům. Pokud by byl při pašování prozrazen, byl by popraven.

  • Přátelství mezi českým a norským vězněm

Rčení ,,v nouzi poznáš přítele” v táboře Sachsenhausen nabylo činu, když se Vladimír Raška spřátelil s norským vězněm Dagem. Přátelství to bylo krátké, ale silné.

Jakub Dvořák

Čtvrtek

Příprava samotného projektu pro nás začala prohlídkou již Památníku Sachsenhausen. Tábor sloužil jako ,,ukázkový” a byl často cílem zahraničních delegací. Přesto v něm vězni žili ve velmi těžkých podmínkách a smrt v něm nalezlo více jak 100 000 lidí. Průvodkyni a následnou konzultantku při projektech nám dělala Anna Milarch, nadšená spolupracovnice Gedenstätte Sachsenhausen českého původu.

Odpoledne téhož dne nám byla představena jednotlivá témata k projektům a vytvořili jsme česko-německé skupiny, ve kterých jsme na projektu posléze pracovali. Celý zbytek dne i den následující se nesl v duchu vypracovávání textů, návštěv archivů a trénování přednesu.

Kromě práce na projektech naše dny zpestřovaly tzv. jazykové animace. Jednalo se o krátké aktivity vedené Němkou Freyou studující češtinu, které nám měly přiblížit jazyk druhé skupiny. Pro Němce se muselo jednat o zajímavý zážitek a my, Češi se znalostmi němčiny, jsme měli přinejmenším zábavu z toho, jak se ostatní s obtížemi snaží vyslovit ,,ř” či jiná úskalí českého jazyka.

Jakub Dvořák

Dritter Tag – Donnerstag

Am Donnerstag führten uns Tanja und zwei Freiwillige der Gedenkstätte über das Gelände. Sie erzählten uns viel über die Geschichte des Konzentrationslagers Sachsenhausen und zeigten uns bedeutsame Orte auf dem Gelände: der Appellplatz, die jüdische Baracke und die Station Z.

Im Anschluss erklärte uns Frau Milarch unseren Auftrag: Gemeinsam mit den tschechischen Schülern sollten wir die Gedenkfeier am 16. November vorbereiten. Dazu arbeiteten wir in sieben thematischen Gruppen mit je zwei tschechischen und zwei deutschen Schülern. Einige der Themen waren die Einlieferung der tschechischen Studenten in das KZ Sachsenhausen am 17. November 1939, die Beziehungen zwischen den Häftlingen, die Zwangsarbeit im Klinkerwerk und der Mord an den sowjetischen Kriegsgefangenen.

Während der Vorbereitung der Gedenkfeier hatte jeder etwas zu tun. Wir waren auf den Spuren der Zeit und sammelten eifrig Themen und Informationen für unsere Präsentation. Wir waren in der Gedenkstätten-eigenen Bibliothek, in den Archiven und Museen der Anlage. Während dieser Zeit haben wir viel gelernt – nicht nur über dieses KZ… Wenn ich jetzt an die Zeit der Begegnung zurückdenke, war es eine schöne Zeit, auch wenn sie einen Beigeschmack hatte, der mir nicht gut bekommen ist, da Trauer und Wut mich erdrückten.

Lara, Amelie, Emma, Lilly und Anna Schüller

 

Středa

Následujícího dne – 13. 11. – nastala naše první konfrontace s historií nacistického režimu při prohlídce jednoho z nejstarších koncentračních táborů v Německu, KZ Sachsenburg. Sloužil především jako shromaždiště Svědků Jehovových a politických odpůrců, za dob komunistů jako továrna a dnes je z větší části opuštěný a je zde k vidění několik informačních tabulí, které informují o hrůzné historii tohoto na první pohled nenápadného místa.

Zbytek našich nocí jsme trávili v ubytovně poblíž tábora Sachsenhausen. Budovou se nesla ponurá atmosféra, protože byla využívána jako sídlo nejvyššího inspektora koncentračních táborů.

Jakub Dvořák